Jednooký vlk 2008
28. 9. 2008
Tento závod byl náš první a bohužel taky poslední v letošním roce :-(
Nejdříve jsem chtěla nechat Molíse doma a vzít Badečka, protože jeho rodinka se zvětšila o minimimí Matouška, tedy Pavla neměla na nějaké cárání po lese ani pomyšlení... Nakonec jsem zase vyměkla a jela Molís. Prostě nedokážu jít bez ní, je to půlka mého já, ten nejlepší společník na cestě dogtreku i životem, prostě moje duše...
Počítala jsem s tím, že jakmile na ní uvidím známky únavy nebo ji to nebude bavit, okamžitě kočíme, ale princezna moje odťapala celý závod, jako by byla na běžném venčení :-)
Nejdříve jsem chtěla nechat Molíse doma a vzít Badečka, protože jeho rodinka se zvětšila o minimimí Matouška, tedy Pavla neměla na nějaké cárání po lese ani pomyšlení... Nakonec jsem zase vyměkla a jela Molís. Prostě nedokážu jít bez ní, je to půlka mého já, ten nejlepší společník na cestě dogtreku i životem, prostě moje duše...Počítala jsem s tím, že jakmile na ní uvidím známky únavy nebo ji to nebude bavit, okamžitě kočíme, ale princezna moje odťapala celý závod, jako by byla na běžném venčení :-)
Poznali jsme kus kraje, kde jsme ještě nebyli, další nové známé, mezi nimi nejmladšího dogtrekaře Pepíčka :-) a po roce se setkali se starými známými, kteří už nám začínali chybět. 
Čas bohužel nevím, ale já a Molís jsme skončily na 17. místě a Míša s Enolkou taky, samozřejmě ve své kategorii...
Za fotky moc děkujeme Ďobkovým!!!!
